|
|
Penzion s minipivovarem
Patočka, Tomáš ; Jedlička, Jaroslav (oponent) ; Utíkalová, Ivana (vedoucí práce)
Diplomová práce řeší projektovou dokumentaci penzionu s minipivovarem v obci Sebranice u Litomyšle. Jedná se o projekt, kde se řeší dva stavební objekty. Rekonstrukce statku na penzion s minipivovarem a rekonstrukce sousední stodoly na rodinný dům provozovatele, který je určen pro čtyři až pět osob.
|
|
|
Krajina a život lidí. Poděbradsko v 1. polovině 20. století
Bartošová, Dana ; Hnilica, Jiří (vedoucí práce) ; Havlůjová, Hana (oponent)
Ve své diplomové práci jsem se pokusila postihnout proměnu venkova, konkrétně regionu Poděbradsku, která se odehrála v první polovině 20. století. Centrem regionu je město Poděbrady, celou oblast tvoří dohromady 35 obcí. Na proměně venkova se podílelo několik faktorů - vznik samostatné republiky, pozemková reforma, elektrifikace, regulace řeky, rozvoj komunikací, dopravy a mechanizace zemědělství. Věnuji se i přírodním podmínkám regionu, neboť ty velmi ovlivňují místní život a hospodaření. Střední Polabí je rovinatá oblast známá svou úrodností. Proto tady většina lidí v první polovině 20. století pracovala v zemědělství. Důležitými zaměstnavateli byli velkostatkáři z řad šlechtických rodin, zejména v Poděbradech a v Dymokurech. Ti dávali práci lidem na polích i v průmyslových podnicích. V kraji byly v provozu pivovary, cukrovary, cihelny, mlékárna, olejna či sklárna. K životu lidí patřilo i trávení volného času, zvyky a slavnosti.
|
|
|
Současné využití vývojových vrstev osidlování severočeského pohraničí
Roeselová, Sára
Příspěvek zkoumá vrstevnatost urbanistických struktur obcí v severočeském pohraničí, konkrétně na území Šluknovského výběžku. Činí tak skrze odkrývání historických stop osídlení a analýzu proměňujícího se vztahu mezi krajinou, sídly a formou obývání. V původně zemědělských lánových vsích došlo k výraznému přerodu směrem k řemeslné obživě. Ten přerušil přímou vazbu mnoha obyvatel na místní půdu a dal vzniknout druhé, vnitřní vrstvě osídlení. Důsledkem poválečného odsunu a kolektivizace zemědělství pak primární lánová struktura zanikla a dnes zde převládá novější, zcela odlišná, na řemesle založená urbánní forma. Právě tato druhá vlna osídlení v podobě husté rostlé sítě parcel v nivách meandrujících potoků, jež tvoří páteře všech zkoumaných sídel, udává charakter současných intravilánů. Vývojová specifika zkoumaných sídel zasazených do kulturně bohaté krajiny jsou sama o sobě hodnotou. Stejně tak tomu je u historických stop osídlení, které jsou vzácným nositelem kontinuity překlenující destruktivní období 2. poloviny 20. století. Cílem výzkumu je vytvoření modelu systematické interpretace historických venkovských struktur, který by umožnil obcím adaptovat se na soudobé nároky na život ve venkovských sídlech tohoto regionu. Úkolem je proto zanalyzovat obě hlavní vlny osídlení a jejich dochované stopy a nalézt způsob, jak tyto zdánlivě nesourodé struktury provázat a podpořit tak celistvý sídelní rozvoj. Tento příspěvek se v detailu zaměřuje na prvotní lánovou strukturu a systematicky vyhodnocuje její dochované stopy v území. Dále u této i ostatních vrstev osídlení nastiňuje možnosti využití v soudobém sídelním rozvoji.
|
|
| |
|
|
Naučná stezka po vybraných usedlostech Prahy 5 v rámci poznání regionální historie žáky 2. stupně základní školy
Pešková, Barbora ; Dvořáková, Michaela (vedoucí práce) ; Dvořáková, Markéta (oponent)
Cílem diplomové práce Naučná stezka po vybraných usedlostech Prahy 5 v rámci poznání regionální historie žáky 2. stupně základní školy je vytvořit historickou studii s didaktickým přesahem zaměřenou především na poznání regionální historie žáků 2. stupně základní školy. Práce je rozdělena na dvě části: teoretickou a praktickou. První část práce, teoretická, se zabývá zejména popisem a srovnáním ve smyslu představení konkrétních usedlostí a jejich vývoje nacházejících se na území Prahy 5, a to v historickém i kulturním kontextu. Navazující praktická část je věnována didaktickému pojetí tématu s cílem přiblížit žákům 2. stupně základní školy dějinné, sociální a kulturně historické aspekty života lidí v dané oblasti ve vzájemných souvislostech s důrazem na poznání regionu, a to v rámci vzdělávací oblasti Člověk a společnost. Práce také obsahuje i plán exkurze po vybraných usedlostech Prahy 5. Dále je součástí práce také návrh konkrétních pracovních listů pro žáky 2. stupně ZŠ, a to v souladu s cíli dle Rámcového vzdělávacího programu pro základní školy. KLÍČOVÁ SLOVA regionální historie, vývoj, usedlost, Košíře, kulturní dědictví, exkurze
|
|
|
Krajina a život lidí. Poděbradsko v 1. polovině 20. století
Bartošová, Dana ; Hnilica, Jiří (vedoucí práce) ; Havlůjová, Hana (oponent)
Ve své diplomové práci jsem se pokusila postihnout proměnu venkova, konkrétně regionu Poděbradsku, která se odehrála v první polovině 20. století. Centrem regionu je město Poděbrady, celou oblast tvoří dohromady 35 obcí. Na proměně venkova se podílelo několik faktorů - vznik samostatné republiky, pozemková reforma, elektrifikace, regulace řeky, rozvoj komunikací, dopravy a mechanizace zemědělství. Věnuji se i přírodním podmínkám regionu, neboť ty velmi ovlivňují místní život a hospodaření. Střední Polabí je rovinatá oblast známá svou úrodností. Proto tady většina lidí v první polovině 20. století pracovala v zemědělství. Důležitými zaměstnavateli byli velkostatkáři z řad šlechtických rodin, zejména v Poděbradech a v Dymokurech. Ti dávali práci lidem na polích i v průmyslových podnicích. V kraji byly v provozu pivovary, cukrovary, cihelny, mlékárna, olejna či sklárna. K životu lidí patřilo i trávení volného času, zvyky a slavnosti.
|
|
|
Penzion s minipivovarem
Patočka, Tomáš ; Jedlička, Jaroslav (oponent) ; Utíkalová, Ivana (vedoucí práce)
Diplomová práce řeší projektovou dokumentaci penzionu s minipivovarem v obci Sebranice u Litomyšle. Jedná se o projekt, kde se řeší dva stavební objekty. Rekonstrukce statku na penzion s minipivovarem a rekonstrukce sousední stodoly na rodinný dům provozovatele, který je určen pro čtyři až pět osob.
|
|
|
Novostavba usedlosti se stájí pro koně
ZEIS, Martin
Tématem této bakalářské práce je návrh novostavby usedlosti se stájí pro koně. První část práce je zaměřena na historický vývoj lidových staveb. V této části je rozebrána návaznost lidových staveb na okolní prostředí, používané materiály a celkový historický vývoj na území českých zemí do prvopočátků lidového stavitelství až do poloviny 20. století. Druhá část se týká samotného návrhu novostavby vesnického stavení s ustájením pro koně.
|
host ::
RSS.